Porodnost spadla na historické minimum

V letech 2022 až 2024 významně poklesl počet narozených dětí. V pozadí nestojí jen změna věkového složení žen – potenciálních matek, ale i pokles samotné úrovně plodnosti.

Během roku 2024 se narodilo 84 311 nových obyvatel Česka. Bylo to prozatím nejméně v historii statistického zjišťování, které má svůj počátek již v roce 1785. Dosavadní minimum 89 471 narozených z roku 1999 tak bylo překonáno o více než pět tisíc. Vůbec nejvíce živě narozených dětí na území srovnatelném s dnešním Českem přišlo na svět v roce 1902, a to 333 619. V poválečném období pak nejvyšší počty mezi 194 a 210 tisíci příslušely letům 1945–1948 a 1974. Pokud zůstaneme v nedávné historii, v době existence samostatné České republiky (od roku 1993), tak nejvíce novorozenců (121 470) eviduje statistika v roce 1993. Na 120tisícové hladině byl pak počet narozených naposledy v roce 2008 a ještě v roce 2022 se držel nad 101 tisíci.

Dlouhodobý vývoj počtu živě narozených dětí na území současné ČR

Zdroj: ČSÚ

Do věku vysoké plodnosti míří slabé ročníky

K poklesu porodnosti došlo v roce 2024 třetím rokem v řadě, a ve srovnání s rokem 2021 byl počet novorozenců o celou čtvrtinu (v absolutním počtu o 27,5 tisíce) nižší. Podobně rychlý a intenzivní úbytek narozených (relativně také o čtvrtinu, absolutně o 30,6 tisíce) bylo možno sledovat rovněž před necelými třiceti lety mezi roky 1993 a 1996. Jedním z důvodů současného poklesu porodnosti je právě její vývoj v 90. letech minulého století, který se dnes odráží ve změnách věkového složení a celkové početnosti žen v reprodukčním věku. Nejsilnější populační ročníky narozených v 70. letech již přešly do postreprodukčního věku a i všem ženám narozeným v 80. letech je minimálně 35 let. Do věku vyšší plodnosti nad 25 let se tak v nedávné době přesouvaly již méně početné generace žen narozených v druhé polovině 90. let. Konkrétně v roce 2024 dosáhly věku 25 let ženy z početně nejslabšího ročníku 1999. Nejčetnější skupinu rodiček v roce 2024 ještě tvořily ženy ze silnějšího ročníku 1993 (resp. generací 1991–1993), patřící mezi třicátnice, ale v následujících letech se do věku nejvyšší plodnosti 29 a 30 let budou přesouvat právě stále slabší populační ročníky 90. let. Pokud se jejich plodnost nezvýší, povedou tyto změny ve věkové struktuře rodiček k dalšímu poklesu počtu narozených dětí.

Jednotlivé meziroční změny počtu živě narozených dětí v posledních třech letech byly poměrně podobné: v roce 2022 došlo ke snížení úhrnu narozených o 9 %, v roce 2023 o 10 % a v roce 2024 o 8 %. Úbytek narozených nastal současně ve všech pořadích: u prvorozených v jednotlivých letech o 10 - 10 - 9 %, u druhorozených o 10 - 9 - 7 % a u narozených ve třetím a vyšším pořadí o 6 - 13 - 5 %. Také z pohledu pětiletých věkových skupin žen-matek došlo v posledních třech letech k úbytku každoročně ve všech skupinách. Nejvýraznější byl pravidelně meziroční pokles porodnosti u žen ve věkové skupině 25–29 let (o 11–12 %), o jednu desetinu se snížil v roce 2022 také počet narozených u žen 30–34letých a v roce 2023 počet narozených u žen 40 a víceletých.

Meziroční index růstu/poklesu úhrnné plodnosti podle pořadí

Zdroj: ČSÚ

Meziroční změny absolutního počtu narozených dětí jsou však při nerovnoměrném věkovém složení poplatné (kromě úrovně plodnosti) právě měnící se věkové skladbě populace v reprodukčním věku. Klesá-li totiž počet matek-potenciálních rodiček, pak i při neměnné úrovni jejich plodnosti bude narozených dětí stále méně. Aktuální vývoj porodnosti je výsledkem obou faktorů – snižuje se nejen počet potenciálních rodiček (resp. žen ve stěžejních věkových skupinách), ale i samotná úroveň plodnosti, tj. poměr počtu narozených dětí a počtu žen v reprodukčním věku.

Meziroční index růstu/poklesu úhrnné plodnosti podle věku

Zdroj: ČSÚ

Po nárůstu plodnosti v roce 2021 následoval rychlý pád

Celkovou úroveň plodnosti žen v daném roce nejlépe vystihuje ukazatel úhrnné plodnosti, který vypovídá, kolik průměrně dětí by připadlo na jednu ženu, pokud by míry plodnosti zaznamenané v tomto roce zůstaly neměnné i v dalších letech. Po růstu plodnosti mezi lety 2011 a 2018 její úroveň v Česku do roku 2020 tři roky stagnovala na hodnotě 1,71 dítěte na jednu ženu. V roce 2021 se pak skokově zvýšila na 1,83, přičemž toho roku byla společně s Francií nejvyšší v Evropě. Nárůst plodnosti však byl pouze dočasný, a částečně za ním stála aktualizace údajů o početním stavu žen na základě výsledků nového sčítání lidu. Od roku 2022 pak měla plodnost, shodně s počtem narozených dětí, jasný klesající trend. Nejprve se v roce 2022 úhrnná plodnost meziročně snížila o 11 % na 1,62 a následně v roce 2023 o dalších 10 % na 1,45 dítěte na jednu ženu. V roce 2024 ji pak o něco mírnější pokles o 6 % stlačil na 1,37 dítěte na jednu ženu. Jde o nejnižší plodnost od roku 2007, tj. za posledních osmnáct let, nicméně stále převyšující úroveň plodnosti z let 1995–2006, kdy se pohybovala v pásmu mezi 1,13 a 1,33 dítěte na jednu ženu reprodukčního věku. Historické minimum přísluší roku 1999.

Živě narozené děti a úhrnná plodnost podle pořadí dítěte

Zdroj: ČSÚ

Rozklad úhrnné plodnosti podle pořadí narozeného dítěte ukazuje, že k růstu plodnosti došlo v roce 2021 ve všech pořadích, přičemž „tahounem“ růstu byla plodnost žen, které rodily své druhé dítě. Další tři roky se již plodnost ve všech pořadích pravidelně snižovala. V roce 2022 byl meziroční pokles shodně 12% jak u 1. pořadí, tak u 2. pořadí, u plodnosti vyššího pořadí byl trochu mírnější (8%). Naproti tomu v roce 2023 se ve srovnání s prvními dvěma pořadími plodnost 3. a vyšších pořadí meziročně propadla o něco více (o 13 %), zatímco u prvního o 10 % a u druhého o 9 %. V roce 2024 byl meziroční pokles ve všech pořadích slabší, když plodnost 1. pořadí se meziročně snížila o 7 % na 0,65 dítěte na jednu ženu, plodnost 2. pořadí o 5 % na 0,53 dítěte na jednu ženu a plodnost 3. či vyššího pořadí o 3 % na 0,19 dítěte na jednu ženu. Šlo o nejnižší plodnost prvního pořadí od roku 2006 a druhého pořadí od roku 2007. V případě vyššího pořadí byla srovnatelná plodnost naposledy v roce 2011 (a roku 2012 byla ještě drobně nižší).

Pokles zasáhl všechny skupiny žen

Ačkoli před rokem 2021 celková úroveň plodnosti tři roky stagnovala, pohled na jednotlivé věkové skupiny ukazuje, že již v těchto letech docházelo k výrazné redukci plodnosti u žen mladších 20 let věku. V roce 2021, kdy úhrnná plodnost skokově vzrostla, se pak snížila i plodnost žen spadajících do věkové skupiny 20–24 let. Od roku 2022 se již intenzita plodnosti snižovala v rámci pětiletých věkových skupin plošně. V roce 2022 v jednotlivých věkových kategoriích meziročně klesla o 10–13 %, výjimkou byly ženy 40 a víceleté, jejichž plodnost se snížila jen o 5 %. V roce 2023 došlo k redukci intenzity plodnosti ve všech pětiletých skupinách minimálně o 10 %, nejvýrazněji o 14 % u nejmladších žen ve věku 15–19 let. V roce 2024 pak byl meziroční pokles, podobně jako v případě jednotlivých plodností podle pořadí narozeného dítěte, i z pohledu všech věků obecně mírnější. U žen do 30 let věku šlo o 8–9 %, u žen ve věkové skupině 30–34 a 35–39 let o 5 %. Ve skupině žen, které již oslavily 40. narozeniny, úroveň plodnosti dokonce meziročně v podstatě stagnovala.

Při pohledu na plodnost žen z hlediska jejich rodinného stavu je vidět, že postupně stále nižší plodnost zaznamenaly v letech 2022 až 2024 jak ženy vdané, tak ženy nevdané (a opět u obou skupin ve všech věkových kategoriích). Nadále platí, že relativně více dětí mají v průměru vdané ženy, nicméně poměr plodnosti vdaných a nevdaných žen není ve všech věkových skupinách stejný. Zatímco ve věkové kategorii 20–24 let byl počet dětí na tisíc žen u vdaných až sedminásobný oproti stejnému poměru u nevdaných, ve věkové skupině 35–39 let byla plodnost vdaných žen vyšší než nevdaných již jen asi o desetinu. V kategorii 40+ let pak naopak plodnost nevdaných žen mírně převyšovala nad plodností žen vdaných.

Pokles počtu živě narozených i úhrnné plodnosti byl v letech 2022 až 2024 registrován ve všech čtrnácti krajích České republiky, i když ne vždy stejně velký. Podrobněji se krajským rozdílům budeme věnovat v příštím vydání časopisu.

Živě narození na tisíc žen podle věkových skupin a rodinného stavu matky

Zdroj: ČSÚ

Údaje o porodnosti se vztahují k celkovému počtu narozených dětí, příp. jejich přepočtu na tisíc obyvatel bez ohledu na věk a pohlaví (tzv. hrubá míra porodnosti). Ukazatele plodnosti vyjadřují vztah mezi počtem narozených dětí a počtem žen v reprodukčním věku (15–49 let), přičemž tato relace se zpravidla počítá pro jednotlivé věky/věkové skupiny žen (tzv. míry plodnosti podle věku). Součet plodností podle věku pak tvoří ukazatel úhrnné plodnosti, který vyjadřuje průměrný počet živě narozených dětí jedné ženě během jejího reprodukčního věku za předpokladu, že míry plodnosti podle věku pozorované v daném roce zůstanou neměnné.

Další údaje se statistiky narozených naleznete na webu ČSÚ zde.